Pochopit minulost znamená porozumět přítomnosti...

19.06.2012 14:48:48

Klínové písmo

Se vznikem písma začali naši předkové vlastně zaznamenávat nejstarší dějiny. Kde a kdy přesně vzniklo první písmo, zůstává dosud nevyřešenou hádankou. Nejstarší archeologické pozůstatky tohoto druhu nás však odkazují do oblasti dávné Mezopotámie, jedné z prvních světových civilizací.

V nově vystavěných městech na jihu Mezopotámie se setkáváme se systémem tzv. chrámového hospodářství, založeném na ústřední roli chrámu v politickém, náboženském i hospodářském životě města. Chrám prostřednictvím kněží rozhodoval o tom, jakým způsobem se budou rozdělovat surovinymezi obyvatele. Musely se pečlivě zapisovat všechny dávky obilí a výrobků, přinášené pravidelně poddanými. Nejprve kněží kreslili jednoduché obrázky, které dnes nazýváme piktografy. Čísla byla znázorněna kroužky a obloučky, které doprovázely obrázky. Tak byl zaznamenán druh a zároveň i počet zboží. Z těchto znaků se postupně vyvinulo nejstarší známé písmo v dějinách.

Klínové písmo patří mezi vůbec nejstarší známé formy psaného projevu. Poprvé se objevuje již v dávném Sumeru během 3. tisíciletí př. n. l., je však možné, že primitivní forma tohoto písma existovalajiž o několik století dříve. Nejstarší doklady klínopisných textů ale rozhodně nebyly „výpravnou literaturou“, jednalo se pouze o strohé účetní a obchodní záznamy. Klínové písmo se vyvinulo po etapách z původních piktografů. Tak například pro zrní byl používán symbol pšeničného klasu, pro buvola buvolí hlava a pro ptáka symbol kachny.

Kolem roku 2800 př. n. l. již nebyly používány obrázky, ale pouhé zjednodušené črty, otočeny o 90o a celkově zjednodušeny. Když se začalo používat seříznuté rydlo či pisátko k zakreslování, vznikly tím charakteristické klínovité tvary, podle kterých bylo písmo pojmenováno. Je to tedy typ písma, tzn.způsob, jakým bylo toto písmo vytvářeno, ne konkrétní sada znaků, tak jako např. mnohem pozdější alfabeta nebo latinka. Tyto znaky v podobě trojúhelníkového klínu byly otiskovány do hlíny, která potom vyschla nebo mohla být následně vypálena při náhodných požárech. Texty se však dochovaly také na jiném materiálu, např. vytesané do kamene. Díky tomu se tyto záznamy dochovaly až do současnosti. Hliněné tabulky měly různou podobu, např. tvar koule, disku, kužele, válce apod.

Existovaly dva základní druhy, a to starší prosté tabulky a pozdější komplexní tabulky. Prosté tabulky byly nejrozšířenější a sloužily k zaznamenávání počtu zemědělských produktů. Pozdější komplexní tabulky potom již sloužily k záznamu jiných produktů. Jejich nástup tedy provázel neoddělitelně vznik nezemědělského průmyslu ve městech.

Na území Mezopotámie se klínové písmo používalo po dobu delší než 3 000 let. Šlo o velmi úspěšný psací systém, kterému se přizpůsobilo množství po sobě následujících mezopotamských národů a zaznamenávalo s ním různé tehdy používané jazyky. Dlouhou dobu bylo také toto písmo používáno k diplomatickým účelům a při mezinárodní korespondenci, například i ve starověkém Egyptě podle dochovaných památek. První přišli s klínovým písmem Sumerové, usazení na jihu Mezopotámie a označovaní často za nejstarší národ světa. Později převzali písmo vyspělé akkadské národy, jako byli Babyloňané a Asyřané, kteří si písmo upravili podle své potřeby. Kolem roku 2 400 tak vznikl nejstarší doložený semitský jazyk – akkadština. Klínové písmo také převzali geograficky vzdálenější Chetité, jejichž texty přeložil slavný český jazykovědec Bedřich Hrozný (1879 – 1952) uprostřed první světové války v roce 1915.

Významnou archeologickou událostí se stalo nalezení tzv. Behistunského nápisu. Je to epigrafická památka na vysoké skalní stěně mezi Kermánšáhem a Hamadánem v Íránu, kterou nechal krátce po roce 521 př. n. l. pořídit perský král Dareios I., aby oslavil vítězství nad rebely v prvních letech své vlády (poslední úpravy jsou asi z roku 518 př. n. l.). Nápis je psán klínovým písmem ve třech jazycích –staroperštině, akkadštině a elamštině – a doplňuje ho obraz, na němž stojí král a devět spoutaných vzbouřenců. Na desátém vzbouřenci, který leží na zemi, má Dareios položenou levou nohu. V textových partiích pod obrazem se podává celá historie Dareiova nástupu na trůn, od převratu proti Gaumátovi až po boj se skythským knížetem Skunchou kolem roku 519 př. n. l. Toto trojjazyčné poselství posloužilo v 19. století jako podklad k rozluštění klínového písma.

Počet znaků klínového písma nezůstával v průběhu staletí stejný. Zatímco v nejstarším období obsahovalo toto písmo asi 1 000 znaků, postupně jejich počet klesal až na pouhých 400 znaků. Během posledních století před změnou letopočtu však začalo toto písmo mizet z nápisů i literárních záznamů, až zmizelo úplně. Podíl na tom měl jistě nástup a rozšíření fénického hláskového písma, které bylo podstatně jednodušší a snadněji se tak šířilo. Svoji úlohu navíc sehrálo také rozšíření pokročilejších psacích potřeb, vytlačujících seříznutý rákos.