22.06.2012 21:31:54
Fénické písmo
Fénické písmo je nesmírně významným historickým druhem písma. Odhaduje se, že až kolem 80 % známých abecedních soustav má svůj původ právě ve fénickém písmu, jehož odvozeninami se dnes píše na značné části zemského povrchu.
Fénické písmo vzniklo někdy mezi 14. a 11. stoletím př. n. l. Místem vzniku byl bezpochyby Přední východ (dnes část Sýrie, Libanonu, Palestiny a Izraele). Féničané žili především na východním pobřeží
Středozemního moře a patřili mezi západosemitské národy. Byli známí po celém Středomoří jako výborní mořeplavci a velmi zdatní obchodníci. Památky na jejich přítomnost proto nacházíme na mnoha místech téměř po celém pobřeží Středozemního moře. Stejně tak tu nacházíme i jejich texty. Kulturním a obchodním centrem fénické civilizace bylo město Byblos, ležící dnes na území Libanonu. Hlavním obchodním partnerem Byblosu byli Egypťané, kteří zde kupovali především cedrové dřevo. V Byblosu byly také objeveny jedny z nejstarších fénických nápisů.
Původní fénické písmo přejali Punové, tedy obyvatelé Kartága, žijící na severu Afriky, kteří jsou především známí válkami s Římem. Dalším potomkem fénického skriptu je písmo aramejské. Aramejci byli napůl nomádský národ, který nikdy nevytvořil vlastní říši. Jednotlivé jeho skupiny byly
proto rozptýleny na Blízkém východě, především pak v Mezopotámii a Sýrii. Protože sousedili s Féničany, přebrali písmo přímo od nich. Z aramejštiny se později vyvinulo písmo starožidovské a židovské, zároveň však také arabština a dokonce i některé jihoasijské písemné systémy, zasahující až do Indie, Mongolska a Tibetu. Takže dnes je asi jediným féničtinou neovlivněným písemným systémem na světě čínština a její odvozeniny.
Mezi historicky významné lokality, kde byly objeveny texty s fénickým písmem, patří Řecko, Malá Asie nebo třeba Kypr. Na příbuznost fénického a řeckého písma usuzujeme z mnoha hledisek. Obě byla svou podstatou zvuková a jednotlivé zvuky si do značné míry u obou odpovídaly. Názvy písmen se také příliš neliší a shodný je také směr psaní textu. Řecké písmo se formovalo v době největšího rozkvětu fénické civilizace a jisté vazby mezi oběma písmy naznačuje také dějepisec Herodotos a klasická řecká mytologie.
Vznik fénického písma je dosud předmětem diskusí, pravděpodobná verze ale mluví o praktické potřebě zjednodušeného zápisu. Féničané znali dobře jak hieroglyfické (obchodovali s Egyptem), tak i
klínové písmo, neboť sousedili se státy mezopotamského okruhu. Výrazný rozvoj obchodu a řemesel si však brzy vynutil podstatně jednodušší a snadněji použitelný písemný systém, který by byl přístupný širším vrstvám obyvatel. Proto se u tohoto písma setkáváme s výraznou redukcí znaků, charakteristickou pro pozdější fáze vývoje většiny starověkých písemných systémů. Každému písmenu pak v podstatě odpovídala jen jedna hláska, za kterou mohla následovat samohláska.
O skutečnosti, že se fénický model osvědčil, vypovídá také to, že je napsán tento text, a že ho dokážeme přečíst. Můžeme tedy konstatovat, že za každé napsané i přečtené slovo dnes vděčíme dávným obchodníkům a mořeplavcům starověkého Středomoří.