Události historie

Pochopit minulost znamená porozumět přítomnosti...

ÚvodKontaktFotogalerieAdministrace
22.06.2012 22:19:34

Hebrejské písmo

Stejně jako řecké, latinské nebo arabské písmo má také hebrejština svůj vzor ve starověké féničtině. Dnešní podoba hebrejštiny však pochází až zhruba z 5. století př. n. l. a souvisí především s vývojem aramejského písma. Dnes se novější formou hebrejštiny hovoří v Izraeli. Původní formu tohoto písma známe díky unikátním literárním památkám, zachovaným v podobě svitků od Mrtvého moře.

Hebrejština patří do poměrně rozmanité skupiny semitských jazyků. Nejstarší texty ještě není možné rozlišit do jednotlivých jazykových větví, proto zde hovoříme spíše o společné protosemitštině. Jsou také celkově jednodušší a chybějí v nich písmena, sloužící jako podklad pro samohlásky, nebo některá slova, běžná v pozdějších biblických textech. Biblická hebrejština je považována za první spisovnou formu hebrejštiny. Pro souhlásky má 22 znaků, samohlásky však nejsou psány vůbec. Hebrejským písmem se píše zprava doleva.

Nalezené svitky od Mrtvého moře pocházející především z Kumránu a obsahující biblické a jiné náboženské texty, jsou považovány za jednu z nejvýznamnějších archeologických památek svého druhu. Podle nejrozšířenější verze objevili svitky v roce 1946 nebo 1947 tři beduínští pašeráci. Mezi časté úkryty jejich pašovaného zboží patřily přírodní skalní útvary a jeskyně v Judské poušti, a v jedné z nich objevili množství podivných starých svitků v keramických nádobách. Neobvyklý objev se nálezci rozhodli náležitě zpeněžit. Našli kupce – byl jím syrský biskup Samuel, který následně ukázal jeden z koupených exemplářů odborníkům z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Výsledek průzkumu předčil všechna očekávání – nejdelší svitek o délce 743 centimetrů obsahoval text Izajáše z 2. století před naším letopočtem. Bylo jasné, že je potřeba získat i další svitky a univerzita začala svitky od objevitelů skupovat. Ti však značně zvýšili cenu. Proto se odborníci obrátili s žádostí o výpomoc na Americkou školu pro výzkum orientu v Jeruzalémě, která pomohla zbývající svitky získat. Následně byl zahájen systematický průzkum oblasti, ve které byl objev učiněn. V samotném Kumránu bylo objeveno dalších deset jeskyní s artefakty a bylo shromážděno značné množství nových poznatků. Nakonec byla získána celá sbírka dokumentů, psaných nejčastěji na kožených svitcích, v některých případech i na papyru. Svitky byly pevně zavinuty ve lněné tkanině a uloženy v keramických nádobách; ty následně rozmísťovali jejich autoři v různých jeskyních. Brzy bylo zjištěno, že některé fragmenty obsahují celé dlouhé pasáže téměř všech knih hebrejské Bible.

Všechny v jeskyních objevené předměty budily dojem, že zde byly uloženy kvůli jejich zabezpečení a ukrytí v neklidných válečných dobách. Nejstarší zde objevený rukopis pocházel z roku 650 př. n. l., nejmladší pak z doby, kdy u nás vládl Karel IV., tedy ze 14. století. Nejvíce objevů však pochází z období židovského povstání Šimona Bar Kochby proti Římanům v letech 132 - 135 n. l., které započalo první židovskou vzpourou už v roce 66 n. l.

Kumrán, kde bylo nalezeno nejvíce svitků, byl sídlem esejců, jisté židovské ortodoxní komunity, jejichž hlavním úkolem bylo opisování a uchovávání náboženských textů. Ne všechny objevené svitky však musely být vytvořeny přímo esejci – mnohé sem byly pouze přeneseny za účelem jejich dalšího studia.

Po potlačení povstání Římané vyplenili Jeruzalém a vyloupili místní chrám; všechny cennosti poté převezli do Říma. Esejci se v té době snažili zachránit v jeskyních svůj nejcennější majetek, kterými byly posvátné knihy a jiné důležité texty. Některé jiné jeskyně nalezené u Mrtvého moře byly využívány ke stejnému účelu i později, např. křesťanskými poustevníky a mnichy.

Tyto nalezené písemné památky z oblasti kolem Mrtvého moře mají dalekosáhlý význam pro zkoumání biblických dějin, ale stejně tak i pro vývoj hebrejského písma. Napomáhají totiž výrazně v poznání a pochopení jazyka, slovní zásoby, gramatického stylu a běžně užívaných frází. Výzkum těchto textů patří již několik desetiletí k významným zdrojům pro interpretaci biblických textů a poskytuje cenné informace také k problematice vzniku křesťanství.

Přidal(a): Helena
01.03.2016 16:19:05
Kde toto písmo vzniklo?(klasické staré)

„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich